Film vymysleli scenáristé Scott Alexander a Larry Karaszewski v době, kdy studovali na USC School of Cinematic Arts. Rozčílení nad tím, že jsou považováni pouze za scenáristy rodinných filmů s jejich prací na Problem Child a jeho pokračování, Alexander a Karaszewski uzavřeli dohodu s Burtonem a Denise Di Novi, aby produkovali životopisný film Eda Wooda, a Michaelem Lehmannem jako režisérem. Kvůli konfliktům s plánováním s Airheads musel Lehmann uvolnit místo režiséra, které převzal Burton.
Ed Wood byl původně ve vývoji v Columbia Pictures, ale studio uvedlo film do „obrátek“ kvůli Burtonovu rozhodnutí natáčet černobíle. Ed Wood byl převezen do Walt Disney Pictures, kteří film uvedli pod jejich hlavičkou Touchstone Pictures. Film byl uveden u kritiků, ale nebyl to kasovní úspěch. Získal dvě Oscary: za nejlepší vedlejší roli pro Landaua a za nejlepší make-up pro Ricka Bakera (který navrhl Landauovu protézu), Ve Neilla a Yolandu Toussieng.
V roce 1952 Ed Wood bojuje o vstup do filmového průmyslu. Poté, co se Ed dozví v časopise Variety, že se producent George Weiss snaží koupit životní příběh Christine Jorgensenové, je inspirován k osobnímu setkání s Weissem. Weiss vysvětluje, že oznámení Variety bylo únikem informací a že není možné koupit Jorgensenova práva. Producent se rozhodne film nazvaný Změnil jsem svůj sex! „zfiktivnit“ a „udělat to bez shemale“. Jednoho dne se Ed setká se svým dlouholetým idolem Bélou Lugosim poté, co ho spatří, jak zkouší rakev. Ed odveze Bélu domů a z obou se stanou přátelé. Později se Ed rozhodne hrát ve filmu Bélu a přesvědčí Weisse, že je perfektní režisér Změnil jsem svůj sex!, protože je transvestita.
Ed a Weiss se přou o název filmu: Weiss už nechal vytisknout plakát, který Ed mění na Glen nebo Glenda. Natáčení končí Glenem nebo Glendou a Ed je nadšený, že hrál, režíroval, napsal a produkoval svůj vlastní film stejně jako jeho hrdina Orson Welles, když točil Občana Kanea. Glen nebo Glenda je propuštěn ke kritickému a finančnímu selhání. Edovi se nedaří získat práci u Warner Bros., tamní producent mu řekne, že Glen nebo Glenda je nejhorší film, který kdy viděl, ale Edova přítelkyně Dolores Fullerová mu řekne, že není „studiový materiál“ a že by měl najít nezávislé podporovatele pro svůj další film Nevěsta netvora. Ed se nedaří najít peníze pro Nevěstu netvora, ale je představen médiu The Amazing Criswell.
V baru se Ed setká s Lorettou Kingovou, o které si myslí, že má dost peněz na financování Nevěsty nestvůry. Natáčení začíná, ale je zastaveno. Ed přesvědčí magnáta z masného průmyslu Dona McCoye, aby převzal financování filmu. McCoy tak učiní, ale pod podmínkou, že film skončí obří explozí a že jeho syn Tony, který „je trochu pomalý“, je hlavní postavou filmu. Natáčení Nevěsty nestvůry končí, ale Dolores a Ed se po večírku rozejdou, kvůli Edovu okruhu přátel a transvestismu. Také Béla, který je odhalen jako velmi depresivní a závislý na morfiu, se pokusí s Edem spáchat dvojitou sebevraždu, ale je mu to rozmluveno. Béla se přihlásí na odvykačku a Ed najde lásku, když se setká s Kathy O’Harovou, která je na návštěvě u svého otce ve stejné nemocnici. Ed ji vezme na rande a odhalí jí svůj transvestismus, který přijme.
Ed začne natáčet film s Bélou před svým domem. Když Ed a spol. navštíví premiéru Nevěsty nestvůry, rozzuřený dav je vyžene z kina. O něco později Béla umírá a Ed zůstane bez hvězdy. Ed přesvědčí církevního vůdce Reynoldse, že financování Edova scénáře k filmu Vykradači hrobů z vesmíru by mělo za následek kasovní úspěch a vygenerovalo by dost peněz na Reynoldsův vysněný projekt (filmy Dvanáct apoštolů). Doktor Tom Mason, Kathyin chiropraktik, je vybrán jako Bélův záskok. Ed a baptisté však začnou mít konflikty ohledně názvu a obsahu scénáře, který chtějí změnit na Plán 9 z vesmíru spolu s Edovým béčkovým režijním stylem, jeho hereckými rozhodnutími a jeho transvestismem. To způsobí, že rozrušený Ed opustí scénu a okamžitě si vezme taxi do nejbližšího baru, kde se setká se svým idolem Orsonem Wellesem. Welles řekne Edovi, že „za vize stojí bojovat“, a natáčení Plan 9 končí tím, že Ed podniká kroky proti svým producentům. Film končí premiérou Plan 9 a Ed a Kathy odjíždějí do Las Vegas v Nevadě, aby se vzali.
Vincent D’Onofrio se objevuje jako Orson Welles v cameo roli. Jeho hlas daboval Maurice LaMarche. Ve filmu jsou také cameo od herců, kteří s Woodem spolupracovali na Plánu 9 z vesmíru, Gregory Walcott a Conrad Brooks.
Scenáristé Scott Alexander a Larry Karaszewski vymysleli nápad na životopisný snímek Eda Wooda, když studovali na USC School of Cinematic Arts. Alexander dokonce navrhl natočit dokument o Woodovi, Muž v Angorském svetru ve svém druhém ročníku na USC. Karaszewski však usoudil, že „by na planetě Zemi nebyl nikdo, kdo by natočil tento film nebo chtěl natočit tento film, protože to není ten druh filmů, které se točí.“ Podrážděni tím, že byli považováni pouze za scenáristy rodinných filmů pro jejich práci na Problémovém dítěti a Problémovém dítěti 2, Alexander a Karaszewski napsali desetistránkové filmové zpracování pro Eda Wooda a nápad nadhodili režisérovi Heathers Michaelu Lehmannovi, se kterým navštěvovali USC film School. Základ pro jejich zpracování vzešel z Noční můry extáze Rudolpha Greye, celovečerního životopisu, který čerpá z rozhovorů s Woodovou rodinou a kolegy. Lehmann představil jejich zpracování své producentce na Heathers, Denise Di Novi. Di Noviová předtím spolupracovala s Timem Burtonem na filmech Střihoruký Edward, Batman se vrací a Noční můra před Vánoci a byla uzavřena dohoda s Lehmannovou jako režisérkou a Burtonovou a Di Noviovou produkcí.
Burton začal číst Noční můru extáze a některé Woodovy dopisy. Byl uchvácen tím, jak „psal o svých filmech, jako by točil Občana Kanea, víte, zatímco ostatní lidé je vnímali jako ty nejhorší filmy vůbec“. Burton přiznává, že byl vždy fanouškem Eda Wooda, a proto je životopisný snímek natočen s narůstající zaujatostí nesenou spíše jeho obdivem než posměchem vůči Woodově práci. Vztah mezi Woodem a Lugosim ve scénáři úzce odráží Burtonův vztah s jeho vlastním idolem a dvojnásobným kolegou Vincentem Pricem. V rozhovoru řekl: „Setkání s Vincentem na mě mělo neuvěřitelný dopad, stejný dopad musel mít Ed, když se setkal a pracoval se svým idolem.“ Mezitím byl Burton požádán, aby režíroval Mary Reillyovou pro Columbia Pictures s Winonou Ryderovou v titulní roli.
Zpočátku byl Ed Wood ve vývoji s Columbií, ale když se Burton rozhodl, že chce film natočit černobíle, šéf studia Mark Canton by s tím nesouhlasil, pokud by Columbia nedostala smlouvu na první pohled. Burton řekl, že černobíle je „to pravé pro materiál a film, a tohle je film, který musí být černobílý“. Trval na naprosté tvůrčí kontrole, a tak v dubnu 1993, měsíc před původním datem zahájení, Canton Eda Wooda přivedl k obratu. Toto rozhodnutí vyvolalo zájem společností Warner Bros., Paramount Pictures a 20th Century Fox o volbu filmových práv, ale Burton přijal nabídku od Disneyho, který předtím produkoval Noční můru před Vánoci. Podobně jako Noční můra, Disney distribuoval Eda Wooda pod jejich hlavičkou Touchstone Pictures. S rozpočtem 18 milionů dolarů, Disney nepovažoval film za tak velké riziko a udělil Burtonovi naprostou tvůrčí autonomii. Burton také odmítl plat a nedostal zaplaceno za práci na Edu Woodovi. Hlavní natáčení začalo v srpnu 1993, a trvalo 72 dní. I přes jeho předchozí šestifilmový vztah s Dannym Elfmanem, si Burton vybral Howarda Shorea, aby napsal filmovou hudbu. Burton přiznal, že on a Elfman zažili „tvůrčí rozdíly“ během The Nightmare Before Christmas.
Když Burton popisoval historické nepřesnosti, vysvětloval: „Není to jako úplně hardcore realistický životopisný film. Při natáčení životopisného filmu si nemůžete pomoci, ale musíte se trochu dostat do duše člověka, takže pro mě se část filmu snaží být trochu skrze Eda. Takže to má až příliš optimistickou kvalitu.“ Burton uznal, že Wooda a jeho štáb pravděpodobně vykreslil přehnaně sympatickým způsobem, když prohlásil, že nechce zesměšňovat lidi, kteří už byli zesměšňováni po značnou část svého života. Burton se rozhodl nezobrazovat temnější stránku Woodova života, protože jeho dopisy se o tomto aspektu nikdy nezmiňovaly a zůstávaly optimistické. Za tímto účelem chtěl Burton natočit film Woodovýma očima. V jednom rozhovoru řekl: „Nikdy jsem neviděl nic takového jako oni, ten druh špatné poezie a nadbytečnosti – říkat asi v pěti větách to, co by to chtělo pro většinu normálních lidí. Přesto je v nich stále upřímnost, která je velmi neobvyklá, a to mi vždycky připadalo poněkud dojemné; dává jim to neskutečný, podivně srdečný pocit.“
Scény Bely Lugosiho použité pro Plán 9 z vesmíru nebyly natočeny před jeho vlastním domem, jak film líčí. Ve skutečnosti byly natočeny před domem Tora Johnsona. Navíc Lugosi nebyl náchylný k záchvatům nadávek, zejména před ženami, a neprováděl svůj vlastní vodní kousek v Nevěstě nestvůry. Lugosi je také líčen jako umírající sám a nešťastný. Lugosiho manželka, se kterou žil dvacet let, Lillian, ho v roce 1953 opustila, ale on se v roce 1955 znovu oženil s Hope Liningerovou. Byli spolu až do jeho smrti o rok později. Toto, plus jakákoli zmínka o Lugosiho dospívajícím synovi, Bele G. Lugosim, byly vynechány.
Ed Wood měl svou premiéru na 32. newyorském filmovém festivalu v Lincolnově centru. Film byl pak krátce nato uveden na 21. filmovém festivalu v Telluride a později na filmovém festivalu v Cannes v roce 1995, kde soutěžil o Zlatou palmu.
Ed Wood měl omezenou premiéru 30. září 1994. Když měl film 7. října 1994 širokou premiéru v 623 kinech, utržil Ed Wood za svůj premiérový víkend 1 903 768 dolarů. Film pak v tuzemsku vydělal 5 887 457 dolarů, což je mnohem méně než produkční rozpočet 18 milionů dolarů.