Deprecated: File registration.php is deprecated since version 3.1.0 with no alternative available. This file no longer needs to be included. in /home/html/jardakral.savana-hosting.cz/public_html/menstruacni-pomucky.cz/wp-includes/functions.php on line 6031
Zupaysaurus - Magazín MP.cz

Zupaysaurus

Zupaysaurus („ZOO-pay-SAWR-us“) je rod raných teropodních dinosaurů žijících během rhéského stádia pozdního triasu až hettangského stádia rané jury na území dnešní Argentiny. Ačkoli dosud nebyla objevena celá kostra, Zupaysaurus může být považován za dvounohého dravce, dlouhého až 4 metry. Mohl mít dva rovnoběžné hřebeny táhnoucí se po celé délce čenichu.

Zupaysaurus byl teropod střední velikosti. Dospělá lebka měřící přibližně 450 mm (18 palců) na délku, což naznačuje tělesnou délku přibližně 4 m (13 stop) od čenichu ke špičce ocasu. Jiné odhady naznačují, že Zupaysaurus byl v nejlepším případě 5,5 m (18 stop) dlouhý a vážil maximálně 200 kilogramů (441 liber). Jako všichni teropodi, Zupaysaurus chodil pouze po zadních končetinách a nechával své přední končetiny volné pro uchopení své kořisti. Délka nalezených krčních kostí naznačuje, že tento rod má poměrně dlouhý krk. Stejně jako koelofysoidi má Zupaysaurus v čenichu zakřivení, mezi premaxilární a maxilární kostí horní čelisti. Odhaduje se, že Zupaysaurus měl 24 zubů a v dolní čelisti je přítomen mezičelistní kloub. Věda zná pouze jeden exemplář Zupaysaura. Holotyp exempláře byl označen jako PULR-076, který se skládá z téměř kompletní lebky, která byla velmi dobře zachovalá, pravého ramenního pásu, pravé dolní nohy a kotníku a dvanácti obratlů z krku, zad a boků. Další materiál menšího jedince nalezený na stejném místě může, ale nemusí patřit Zupaysaurovi.

Jak byl Zupaysaurus původně popsán, hlava nesla dva tenké rovnoběžné hřebeny na vrcholu lebky, podobné teropodům jako Dilophosaurus a Megapnosaurus (Syntarsus) kayentakatae. Má se za to, že tyto hřebeny byly vytvořeny pouze nosními kostmi, na rozdíl od mnoha jiných teropodů, kteří také zahrnovali slzné kosti. Hřebeny na lebce byly mezi teropody všudypřítomné a mohly být použity pro komunikativní účely, jako je druhové nebo pohlavní rozpoznávání. Nicméně novější analýza lebky vrhla pochybnosti na přítomnost těchto hřebenů u Zupaysaura. Nepublikovaný abstrakt představený na nedávné konferenci naznačil, že struktury původně identifikované jako hřebeny byly ve skutečnosti slzné kosti posunuté vzhůru během procesu zkamenění. Další ozdoby lebky zahrnovaly rugose příčně vyčnívající slzný hřeben na vrcholu lebky.

ČTĚTE:   Paleontologie v roce 1765

Taxonomie a klasifikace