Co je monetarista?
Klíčovým motorem tohoto přesvědčení je dopad inflace na růst nebo zdraví ekonomiky a představa, že kontrolou peněžní zásoby lze kontrolovat míru inflace.
Klíčové způsoby
Pochopení monetaristů
Ve svém jádru je monetarismus ekonomickým vzorcem. Uvádí, že peněžní zásoba vynásobená svou rychlostí (rychlostí, jakou peníze v ekonomice mění majitele) se rovná nominálním výdajům v ekonomice (zboží a služby) vynásobeným cenou. I když to dává smysl, monetaristé tvrdí, že rychlost je obecně stabilní, o čemž se diskutuje od 80. let.
Nejznámějším monetaristou je Milton Friedman, který napsal první seriózní analýzu s využitím monetaristické teorie ve své knize z roku 1963, Měnová historie Spojených států, 1867–1960. Friedman v knize spolu s Annou Jacobson Schwartzovou argumentovali ve prospěch monetarismu jako způsobu boje proti ekonomickým dopadům inflace. Argumentovali, že nedostatek peněžní zásoby umocňuje finanční krizi konce dvacátých let a vede k velké hospodářské krizi a že neustálé zvyšování peněžní zásoby v souladu s růstem ekonomiky by přineslo růst bez inflace.
Až do finančních potíží 70. let 20. století byl monetaristický názor v akademické i aplikované ekonomii menšinovým názorem. Když nezaměstnanost a inflace prudce rostly, dominantní ekonomická teorie keynesiánská ekonomie nebyla schopna vysvětlit současnou ekonomickou hádanku, kterou představoval hospodářský pokles a souběžná inflace.
Keynesiánská ekonomie tvrdila, že vysoká nezaměstnanost a hospodářský pokles povedou k deflaci prostřednictvím kolapsu poptávky a naopak, že inflace je důsledkem toho, že v přehřáté ekonomice poptávka převyšuje nabídku. Konečný kolaps zlatého standardu v roce 1971, ropné šoky v polovině 70. let a počátek deindustrializace ve Spojených státech na konci 70. let přispěly k stagflaci, novému fenoménu, který se keynesiánské ekonomice obtížně vysvětloval.
Monetarismus ovšem argumentoval tím, že omezení peněžní nabídky by zabilo inflaci, což by byl nezbytný krok k regulaci ekonomiky, i kdyby k ní došlo za cenu krátkodobé recese. Přesně tak to učinil Paul Volcker, šéf Federálního rezervního systému v letech 1979 až 1987. Výsledkem bylo konečné ospravedlnění monetarismu v očích ekonomů a politiků.
Příklady monetaristů a monetarismu
Většina monetaristů se postavila proti zlatému standardu v tom, že omezená nabídka zlata by zastavila množství peněz v systému, což by vedlo k inflaci, což by podle monetaristů mělo být kontrolováno peněžní zásobou, což podle zlatého standardu není možné, pokud není zlato nepřetržitě těženo.
Nejznámějším monetaristou je Milton Friedman. Mezi další monetaristy patří bývalý předseda Federálního rezervního systému Alan Greenspan a bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová.