Archaeamphora je vyhynulý druh džbánové rostliny nesoucí blízké příbuznosti s vyhynulými členy čeledi Sarraceniaceae. Fosilní materiál přiřazený k tomuto taxonu pochází ze souvrství rané křídy Yixian v severovýchodní Číně.
A. longicervia je nejstarší známá masožravá rostlina a představuje jediný fosilní záznam o džbánových rostlinách. Monotypická Archaeamphora je navíc jedním ze tří nejstarších známých rodů angiospermů (kvetoucích rostlin). Li (2005) poznamenává, že „existence tak vysoce odvozeného Angiospermu v rané křídě naznačuje, že Angiospermy měly vzniknout mnohem dříve, možná až do doby 280 mya, jak naznačovaly studie molekulárních hodin“.
Generický název Archaeamphora je odvozen z řeckého: αρχαίος, archaios, kombinující formu v latinském archae- a řeckém amphoreus (džbán). Specifický název longicervia je odvozen z latinského longus (dlouhý) a cervicarius (s krkem). Ten odkazuje na charakteristické zúžení u džbánů tohoto druhu.
Veškerý známý fosilní materiál A. longicervia pochází ze souvrství Jianshangou v Beipiao v západním Liaoningu v Číně. Tato raná křídová ložiska tvoří spodní část souvrství Yixian, které je staré 124,6 milionu let. Bylo nalezeno devět exemplářů A. longicervia, včetně holotypu CBO0220 a paratypu CBO0754.
Archaeamphora longicervia holotype CBO0220
A. longicervia byla bylinná rostlina dorůstající výšky kolem 5 cm. Stonek, nejméně 21 mm dlouhý a 1,2 mm široký, nesl výrazné svislé hřebeny a drážky. Džbány měly tvar ascidiatu a délku 30 až 40 mm. Kolem stonku byly spirálovitě uspořádány zralé džbány a málo vyvinuté džbány nebo listy podobné fylodia. Džbány se skládaly z trubkovité základny, rozšířené střední části, zúžení kolem úst a svislého víka ve tvaru lžíce. Po adaxiální straně každého džbánu se táhlo jedno křídlo. Na džbánech se nacházelo tři až pět rovnoběžných hlavních žil spolu s několika mezižeberními žilkami a četnými malými žilkami.
Na každém džbánu se nacházely dvě neobvyklé vakovité struktury, jedna po obou stranách středního křídla. Podobné, ale půlkruhové struktury byly nalezeny na okraji víka. Tyto struktury vykazovaly silnou žluto-zelenou vnitřní fluorescenci, když byly vystaveny světlu o vlnové délce 500 nm.
Na vnitřním povrchu džbánů byly nalezeny drobné žlázy o průměru přibližně 4 µm (mikrometry), které byly částečně zapuštěny do drážek podél žil. Ty také vykazovaly velmi silnou zlatožlutou fluorescenci.
Bylo zjištěno, že jediné semeno je úzce spjato s fosilním materiálem A. longicervia a předpokládá se, že patří ke stejnému druhu. Je morfologicky okřídlené a reticulate-tuberculate, velmi se podobá semenům taxonů Sarraceniaceae. Semeno má oválný tvar, je pokryto
černohnědými bradavicemi a měří 0,9 mm na 1,25 mm.
Fosilní materiál A. longicervia byl podroben chemické analýze na oleanan, považovaný za klíčový ukazatel odlišující angiospermy od gymnospermů. Oleanan byl zjištěn ve vzorcích džbánové rostliny, což naznačuje, že patří k angiospermům.
Několik morfologických znaků A. longicervia naznačuje blízký vztah k Sarraceniaceae. Oba taxony vykazují jedno nebo dvě džbánová křídla, hladký peristom a džbány, které svisle vyčnívají z vrcholu krátkého okvětního plátku.
Li (2005) naznačuje, že A. longicervia je morfologicky podobná novodobé Sarracenia purpurea. Sdílí s tímto druhem spirálovité uspořádání svých džbánů a trubkovitých listů podobných phyllodiím s rovnoběžnými velkými žilkami. A. longicervia také vykazuje blízkou příbuznost s druhy rodu Heliamphora tím, že má
džbány s dlouhým krkem a svislým víkem. Zvláště pozoruhodná je podobnost mezi silnými půlkruhovými strukturami na víku A. longicervia a velkou nektar vylučující „lžící“ přítomnou na horní zadní části džbánů Heliamphora exappendiculata.
Li (2005) se zmiňuje o objevu jiného typu džbánové rostliny ze stejného útvaru. Tato odrůda se liší od typového materiálu A. longicervia tím, že má džbány, kterým chybí jakékoliv zúžení před ústy, místo toho se postupně rozšiřuje z petiolu do dutého trubkovitého tvaru. Naznačuje, že by to „měl být jiný druh“ než A. longicervia. Uvádí se také střední forma se širším krkem, což naznačuje, že džbánové rostliny byly diverzifikovanou skupinou již v rané křídě.
Předpokládá se, že oblast obývaná bakterií A. longicervia zaznamenala během rané křídy výrazné klimatické výkyvy, které se pohybovaly od vyprahlých či polovyprahlých až po vlhké podmínky. Substrát v této oblasti se skládal převážně z lacustrínových sedimentů a sopečných hornin.