Co je Beta?
Beta je měřítko volatility – nebo systematického rizika – cenného papíru nebo portfolia v porovnání s trhem jako celkem. Beta se používá v modelu oceňování kapitálových aktiv (CAPM), který popisuje vztah mezi systematickým rizikem a očekávaným výnosem aktiv (obvykle akcií). CAPM se široce používá jako metoda pro oceňování rizikových cenných papírů a pro generování odhadů očekávaných výnosů aktiv s ohledem jak na riziko těchto aktiv, tak na náklady kapitálu.
Klíčové způsoby
Pochopení bety
Jak Beta funguje
Koeficient beta může měřit volatilitu jednotlivých akcií v porovnání se systematickým rizikem celého trhu. Ze statistického hlediska beta reprezentuje sklon přímky prostřednictvím regrese datových bodů. Ve finančnictví každý z těchto datových bodů reprezentuje výnosy jednotlivých akcií proti výnosům trhu jako celku.
Beta efektivně popisuje aktivitu výnosů cenného papíru tak, jak reaguje na výkyvy na trhu. Beta cenného papíru se vypočítá tak, že se součin kovariance výnosů cenného papíru a výnosů trhu vydělí rozptylem výnosů trhu za stanovené období.
Výpočet pro beta je následující:
Beta koeficient
(
β
(Text s významem pro EHP)
=
Kovariance
(
R
e
,
R
m
(Text s významem pro EHP)
Odchylka
(
R
m
(Text s významem pro EHP)
kde:
R
e
=
výnos z jednotlivé zásoby
R
m
=
návratnost na celkovém trhu
Kovariance
=
jak probíhají změny ve výnosech akcií
související se změnami ve výnosech trhu
Odchylka
=
jak daleko jsou datové body trhu rozloženy
z jejich průměrné hodnoty
\begin{aligned} &\text{Beta coefficient}(\beta) = \frac{\text{Covariance}(R_e, R_m)}{\text{Variance}(R_m)} \\ &\textbf{where:}\\ &R_e=\text{the return on an individual stock}\\ &R_m=\text{the return on the overall market}\\ &\text{Covariance}=\text{how changes in a stock’s returns are} \\ &\text{related to changes in the market’s returns}\\ &\text{Variance}=\text{how far the market’s data points spread} \\ &\text{out from their average value} \\\ \end{aligned}
Beta coefficient(β)=Variance(Rm)Covariance(Re,Rm)where:Re=výnos z jednotlivých akcií=výnos z celkového trhu Covariance=how changes in a stock’s returns arerelated to changes in the market’s returnsVariance=how far the market’s data points spreadout from their average value
Výpočet beta se používá k tomu, aby investorům pomohl pochopit, zda se akcie pohybuje stejným směrem jako zbytek trhu. Poskytuje také přehled o tom, jak volatilní – nebo jak riziková – je akcie ve vztahu ke zbytku trhu. Aby beta poskytovala nějaký užitečný přehled, měl by trh, který se používá jako referenční hodnota, souviset s akcií. Například výpočet beta dluhopisu ETF pomocí S&P 500 jako referenční hodnoty by investorovi moc užitečný přehled neposkytl, protože dluhopisy a akcie jsou příliš odlišné.
V konečném důsledku se investor pomocí beta snaží odhadnout, jak velké riziko akcie do portfolia přidává. Akcie, která se od trhu odchyluje jen velmi málo, sice do portfolia nepřidává velké riziko, ale zároveň nezvyšuje potenciál pro vyšší výnosy.
Aby bylo zajištěno, že konkrétní akcie je srovnávána se správným srovnávacím měřítkem, měla by mít vysokou hodnotu R na druhou ve vztahu k srovnávacímu měřítku. R na druhou je statistické měřítko, které ukazuje procento historických cenových pohybů cenného papíru, které lze vysvětlit pohyby indexu srovnávacího měřítka. Při použití beta ke stanovení stupně systematického rizika by cenný papír s vysokou hodnotou R na druhou ve vztahu ke svému srovnávacímu měřítku mohl naznačovat relevantnější srovnávací měřítko.
Například zlatý fond obchodovaný na burze (ETF), jako je SPDR Gold Shares (GLD), je vázán na výkonnost zlatých cihel. V důsledku toho by zlatý ETF měl nízký vztah beta a R-kvadrát s S&P 500.
Jedním ze způsobů, jak může akciový investor přemýšlet o riziku, je jeho rozdělení do dvou kategorií. První kategorie se nazývá systematické riziko, což je riziko poklesu celého trhu. Příkladem události se systematickým rizikem je finanční krize v roce 2008; žádné množství diverzifikace nemohlo zabránit investorům ve ztrátě hodnoty v jejich akciových portfoliích. Systematické riziko je také známé jako nediverzifikovatelné riziko.
Nesystematické riziko, také známé jako diverzifikovatelné riziko, je nejistota spojená s jednotlivými akciemi nebo odvětvím. Například překvapivé oznámení, že společnost Lumber Liquidators (LL) v roce 2015 prodávala podlahy z tvrdého dřeva s nebezpečným obsahem formaldehydu, je příkladem nesystematického rizika. Bylo to riziko, které bylo specifické pro tuto společnost. Nesystematické riziko lze částečně zmírnit diverzifikací.
Typy beta hodnot
Hodnota beta se rovná 1,0
Pokud má akcie beta 1,0, znamená to, že její cenová aktivita silně koreluje s trhem. Akcie s beta 1,0 má systematické riziko. Výpočet beta však nemůže odhalit žádné nesystematické riziko. Přidání akcie do portfolia s beta 1,0 nepřináší do portfolia žádné riziko, ale také nezvyšuje pravděpodobnost, že portfolio poskytne nadměrný výnos.
Hodnota beta menší než jedna
Hodnota beta nižší než 1,0 znamená, že cenný papír je teoreticky méně kolísavý než trh. Zahrnutí této akcie do portfolia znamená, že je méně riziková než stejné portfolio bez této akcie. Například akcie veřejných služeb mají často nízké beta, protože mají tendenci pohybovat se pomaleji než tržní průměry.
Hodnota beta větší než jedna
Beta vyšší než 1,0 značí, že cena cenného papíru je teoreticky volatilnější než trh. Například pokud je beta akcie 1,2, předpokládá se, že je o 20 % volatilnější než trh. Technologické akcie a akcie s malou kapitalizací mívají vyšší beta než tržní měřítko. To značí, že přidání akcie do portfolia zvýší riziko portfolia, ale může také zvýšit jeho očekávaný výnos.
Záporná hodnota beta
Beta v teorii vs. Beta v praxi
Teorie koeficientů beta předpokládá, že výnosy z akcií jsou normálně distribuovány ze statistického hlediska. Finanční trhy jsou však náchylné k velkým překvapením. Ve skutečnosti výnosy nejsou vždy normálně distribuovány. Proto to, co může beta akcie předpovídat o budoucím pohybu akcií, není vždy pravda.
Akcie s velmi nízkou beta by mohla mít menší cenové výkyvy, přesto by stále mohla být v dlouhodobém sestupu. Přidání klesající akcie s nízkou beta tedy snižuje riziko v portfoliu pouze v případě, že investor definuje riziko striktně z hlediska volatility (spíše než jako potenciál ztrát). Z praktického hlediska není pravděpodobné, že by nízká beta akcie, která zažívá sestup, zlepšila výkonnost portfolia.
Podobně vysoká beta akcie, která je kolísavá převážně směrem nahoru, zvýší riziko portfolia, ale může také přidat zisky. Doporučuje se, aby ji investoři používající beta k hodnocení akcie hodnotili také z jiných hledisek – jako jsou základní nebo technické faktory – než budou předpokládat, že přidá nebo odstraní riziko z portfolia.
Nevýhody beta
Beta sice může nabídnout některé užitečné informace při hodnocení akcie, ale má určitá omezení. Beta je užitečná při určování krátkodobého rizika cenného papíru a při analýze volatility, aby se dospělo k nákladům na akcie při použití CAPM. Protože se však beta počítá s využitím historických datových bodů, stává se méně smysluplnou pro investory, kteří chtějí předvídat budoucí pohyby akcie.
Beta je také méně užitečná pro dlouhodobé investice, protože volatilita akcií se může rok od roku výrazně měnit v závislosti na růstové fázi společnosti a dalších faktorech.