HARRY POTTEROVO TAJNÉ SRDCE
Informace o novinových článcích
HARRY POTTEROVA TAJNÁ SRDCE byl článek, který vyšel v roce 1995 v časopise Witch Weekly. Ten článek, který napsala Rita Holoubková, tvrdil, že Hermiona Grangerová byla přítelkyní Harryho Pottera a že si s ním zahrávala tím, že hledala náklonnost Viktora Kruma, který sám byl do ní velmi zamilovaný. Stejně jako u většiny Skeeterových prací, i když podstata článku byla nepravdivá, byla v něm špetka pravdy, která propůjčovala článku zdání uvěřitelnosti těm, kteří nevěděli své.
Harry nebyl Hermionin přítel, ti dva byli ve skutečnosti blízcí přátelé už od začátku prvního ročníku v Bradavicích. Hermiona si navíc začátkem školního roku zatančila s Krumem na vánočním plese a Krum ji pozval, aby ho přes léto navštívila, což se Skeeter naučil jen díky tomu, že poslouchala prostřednictvím svého broučího těla jako neregistrovaný zvěromág. Článek také naznačoval, že by Hermiona mohla vařit lektvary lásky, což by ve skutečnosti mohla docela dobře dělat, ale ve skutečnosti by to nikdy neudělala.
Hermiona čte Skeeterův článek
Článek byl v podstatě Skeeterovou pomstou za to, že se proti ní Hermiona vzbouřila poté, co Skeeter zveřejnil předchozí článek o tom, že Rubeus Hagrid je napůl obr. Na článek Trio poprvé upozornila Pansy Parkinsonová, která se mu smála se skupinou přátel před začátkem jedné z hodin lektvarů Severuse Snapea. Hermionu článek zprvu příliš netrápil, popsala ho jako „hromadu starého smetí“, ale trápila ji skutečnost, že Rita Skeeterová zná jisté detaily, které neměla nijak znát. Když ji ale Severus Snape přistihl, jak spolu s ostatními o článku diskutuje, nejprve z Nebelvíru strhl body za dům a pak po objevení časopisu sarkasticky článek nahlas přečetl.
Pro Hermionu bylo zpočátku snadné článek setřást, přestože Ron tvrdil, že díky němu vypadá jako „nějaká šarlatová žena“. Brzy to však přestalo být tak. Lidé ji začali pravidelně citovat a ona začala dostávat pravidelné nenávistné dopisy, které obsahovaly dopis plný bubotuberského hnisu a byly hromadně vyhazovány, i když s Vřešťany, kteří ječeli urážky, aby je všichni ve Velké síni slyšeli, se nedalo nic dělat.
Možná chlapec jako žádný jiný – přesto chlapec trpící všemi obvyklými výčitkami dospívání, píše Rita Holoubková. Čtrnáctiletý Harry Potter, zbavený lásky od tragického skonu svých rodičů, si myslel, že našel útěchu ve své stálé přítelkyni v Bradavicích, mudlovské rodačce Hermioně Grangerové. Netušil, že zanedlouho utrpí další citovou ránu v životě, který už byl posetý osobními ztrátami.
Slečna Grangerová, prostá, ale ambiciózní dívka, má zřejmě zálibu ve slavných čarodějích, kterou Harry sám nedokáže uspokojit. Od příjezdu Viktora Kruma, bulharského chytače a hrdiny posledního mistrovství světa ve famfrpálu, do Bradavic si slečna Grangerová pohrává s náklonností obou chlapců. Krum je do nevyzpytatelné slečny Grangerové neskrývaně zamilovaný, už ji pozval, aby s ním o letních prázdninách zůstala v Bulharsku, a trvá na tom, že „nikdy nic takového k žádné jiné dívce necítil“.
Zájmy těchto nešťastných mladých chlapců však zřejmě nezaujaly pochybovačné přirozené půvaby slečny Grangerové.
„Je opravdu ošklivá,“ říká Pansy Parkinsonová, hezká a temperamentní studentka čtvrtého ročníku, „ale byla by na dělání elixíru lásky, je docela chytrá. Myslím, že to tak dělá.“
Lektvary lásky jsou v Bradavicích samozřejmě zakázány a Albus Brumbál bude nepochybně chtít tato tvrzení prošetřit. Do té doby musí příznivci Harryho Pottera doufat, že příště propůjčí své srdce vhodnějšímu kandidátovi.