Investování do kvality je investiční strategie založená na souboru jasně definovaných základních kritérií, která se snaží identifikovat společnosti s výjimečnými kvalitativními charakteristikami. Hodnocení kvality se provádí na základě měkkých (např. důvěryhodnost managementu) a tvrdých kritérií (např. stabilita rozvahy). Investování do kvality podporuje spíše přístup nejlepší celkově než nejlepší ve své třídě.
Myšlenka kvalitního investování vznikla v oblasti investování do dluhopisů a nemovitostí, kde se kvalita i cena potenciálních investic určuje na základě ratingů a odborných posudků. Později byl tento koncept aplikován na investice do podniků na akciových trzích.
Benjamin Graham, zakladatel hodnotového investování, jako první rozpoznal problém kvality akcií již ve 30. letech 20. století. Graham klasifikoval akcie buď jako kvalitní, nebo jako nekvalitní. Všiml si také, že největší ztráty nevznikají nákupem kvality za příliš vysokou cenu, ale nákupem Nízké kvality za cenu, která se zdá být dobrou hodnotou.
Kvalitní investování získalo důvěru zejména po splasknutí bubliny Dot-com v roce 2001, kdy byli investoři svědky velkolepých krachů společností jako Enron a Worldcom. Tyto krachy společností zaměřily pozornost investorů na kvalitu, která se může u jednotlivých akcií lišit. Investoři začali věnovat větší pozornost kvalitě rozvahy, kvalitě zisků, transparentnosti informací a kvalitě správy a řízení společností.
Identifikace podnikové kvality[]
1. Postavení na trhu: Kvalitní společnost má ekonomický příkop, který ji odlišuje od ostatních a umožňuje jí získat vedoucí postavení na trhu. Společnost působí v odvětví, které nabízí určitý růstový potenciál a má globální trendy (např. stárnutí populace pro farmaceutický průmysl) jako zadní vítr.
2. Obchodní model: Podle matice BCG se obchodní model kvalitní společnosti obvykle klasifikuje jako hvězda (rostoucí obchodní model, velké kapitálové výdaje) nebo jako dojná kráva (zavedený obchodní model, dostatečné peněžní toky, atraktivní dividendový výnos). Kvalitní společnost, která má konkurenční výhodu, nabízí dobré portfolio výrobků, dobře zavedený hodnotový řetězec a široké geografické rozpětí.
3. Správa a řízení společnosti: Hodnocení výkonu podnikového řízení je založeno především na hodnocení měkkých kritérií. Kvalitní společnost má profesionální vedení, které je personálně omezené (6-8 členů vrcholového vedení) a má nízkou míru fluktuace. Její struktura podnikového řízení je transparentní, věrohodná a odpovídajícím způsobem organizovaná.
4. Finanční síla: Klíčovými atributy kvalitní společnosti jsou solidní rozvaha, vysoká kapitálová a prodejní ziskovost, schopnost generovat dostatečné peněžní toky. Kvalitní společnost má tendenci vykazovat pozitivní finanční dynamiku několik let po sobě. Zisky jsou kvalitní, provozní peněžní toky převyšují čistý zisk, zásoby a pohledávky nerostou rychleji než tržby atd.
5. Atraktivní ocenění: V konečném důsledku je ocenění spojeno s kvalitou, což je podobné jako u investic do nemovitostí. Atraktivní ocenění, které je definováno vysokým diskontovaným cash flow (DCF), nízkým poměrem P/E a P/B, se stává důležitým faktorem v procesu investování do kvality.
Podle řady studií dokáže společnost udržet svou kvalitu v průměru po dobu přibližně 11 měsíců, což znamená, že kvantitativní a kvalitativní sledování společnosti probíhá systematicky.
Srovnání s jinými investičními modely[]
Investování do kvality je investiční styl, který lze považovat za nezávislý na hodnotovém a růstovém investování. Kvalitní portfolio proto může obsahovat i akcie s přívlastkem růstové a hodnotové.
V dnešní době je Value Investing založen především na oceňování akcií. Klíčovými prvky jsou přitom určité oceňovací koeficienty, jako je poměr cena/zisk a cena/účetní hodnota. Hodnota je definována buď úrovní ocenění ve vztahu k celkovému trhu nebo k odvětví, nebo jako opak růstu. Analýza základních ukazatelů společnosti je tedy druhotná. V důsledku toho bude Value investor kupovat akcie společnosti, protože věří, že jsou podhodnocené a že společnost je dobrá. Kvalitní investor naopak koupí akcie společnosti, protože se jedná o vynikající společnost, která je navíc atraktivně oceněna.
Moderní růstové investování se zaměřuje především na růstové akcie. Rozhodnutí investora se opírá stejnou měrou o prognózy zisku odborníků a o zisk na akcii společnosti. Do portfolia Růstového investora jsou připuštěny pouze akcie, u kterých se předpokládá, že budou v budoucnu generovat vysoké zisky a silný růst zisku na akcii. Cena akcie, za kterou se tyto předpokládané zisky nakupují, a fundamentální základ růstu jsou druhotnými hledisky. Růstoví investoři se tedy zaměřují na akcie vykazující silnou expanzi zisků a vysoká očekávání zisků bez ohledu na jejich ocenění. Kvalitní investoři naproti tomu upřednostňují akcie, jejichž vysoký růst zisků je zakotven v solidním fundamentálním základu a jejichž cena je opodstatněná.