Co je krize likvidity?
Likviditní krize je finanční situace charakterizovaná nedostatkem hotovosti nebo snadno směnitelných aktiv na hotovost na straně mnoha podniků nebo finančních institucí současně.
Při krizi likvidity vedou problémy s likviditou u jednotlivých institucí k akutnímu zvýšení poptávky a snížení nabídky likvidity a výsledný nedostatek disponibilní likvidity může vést k rozsáhlým úpadkům a dokonce i k úpadkům.
Klíčové způsoby
Pochopení krize likvidity
Nesoulad splatností, mezi aktivy a závazky, jakož i z toho vyplývající nedostatek správně načasovaného peněžního toku, jsou obvykle příčinou krize likvidity. Problémy s likviditou se mohou vyskytnout u jedné instituce, ale skutečná krize likvidity se obvykle vztahuje k současnému nedostatku likvidity u mnoha institucí nebo celého finančního systému.
Problém likvidity jednoho podniku
Pokud jinak solventní podnik nedisponuje likvidními aktivy – v hotovosti nebo v jiných vysoce obchodovatelných aktivech – nezbytnými k plnění svých krátkodobých závazků, naráží na problém s likviditou. Povinnosti mohou zahrnovat splácení úvěrů, placení průběžných provozních účtů a placení zaměstnancům.
Vzniká tak problém s cash flow, kdy očekávané příjmy z různých projektů podniku nedorazí dostatečně brzy nebo v dostatečném objemu, aby bylo možné provést platby na odpovídající financování.
U podniků se tomuto typu problémů s cash flow lze zcela vyhnout tím, že si podnik zvolí investiční projekty, jejichž očekávané výnosy odpovídají plánům splácení pro jakékoli související financování natolik dobře, aby se vyhnul jakýmkoli zmeškaným platbám.
Alternativně se podnik může snažit průběžně vyrovnávat splatnosti tím, že na sebe vezme dodatečný krátkodobý dluh od věřitelů nebo si ponechá dostatečnou rezervu likvidních aktiv na samofinancování (v podstatě se spoléhá na držitele akcií), aby mohl splácet v termínu splatnosti. Mnoho podniků to dělá tím, že se spoléhá na krátkodobé půjčky, aby uspokojily potřeby podniku. Často je toto financování strukturováno na dobu kratší než jeden rok a může pomoci společnosti splnit mzdové a jiné požadavky.
Pokud se obchodní investice a dluh neshodují v době splatnosti, dodatečné krátkodobé financování není k dispozici a rezervy financované z vlastních zdrojů nejsou dostatečné, pak podnik buď bude muset prodat jiná aktiva, aby vytvořil hotovost, označovanou jako likvidační aktiva, nebo bude čelit platební neschopnosti. Pokud se společnost potýká s nedostatkem likvidity a pokud problém s likviditou nelze vyřešit likvidací dostatečného majetku, aby mohla dostát svým závazkům, musí společnost vyhlásit úpadek.
Banky a finanční instituce jsou tímto druhem problémů s likviditou obzvláště ohroženy, protože velká část jejich příjmů je vytvářena dlouhodobým poskytováním úvěrů na hypotéky na bydlení nebo kapitálové investice a krátkodobými výpůjčkami z účtů vkladatelů. Nesoulad splatností je běžnou a neodmyslitelnou součástí obchodního modelu většiny finančních institucí, a proto jsou obvykle v neustálé situaci, kdy potřebují zajistit finanční prostředky k plnění bezprostředních závazků, a to buď prostřednictvím dodatečného krátkodobého dluhu, rezerv financovaných z vlastních zdrojů, nebo likvidací dlouhodobých aktiv.
Krize likvidity
Akutní potřeba likvidity napříč institucemi se stává vzájemně se posilující pozitivní zpětnou vazbou, která se může rozšířit do dopadajících institucí a podniků, které původně samy nečelily žádnému problému s likviditou.
Vzhledem k tomu, že tolik nefinančních společností spoléhá na tyto úvěry, aby splnily své krátkodobé závazky, má tento nedostatek úvěrů dominový efekt v celé ekonomice. V efektu stékání dolů má nedostatek finančních prostředků dopad na velké množství společností, což má zase dopad na jednotlivce zaměstnané těmito firmami.
Krize likvidity se může rozvinout v reakci na konkrétní ekonomický šok nebo jako rys běžného hospodářského cyklu. Například během finanční krize Velké recese pocházela u mnoha bank a nebankovních institucí značná část jejich hotovosti z krátkodobých fondů, které byly určeny na financování dlouhodobých hypoték. Když vzrostly krátkodobé úrokové sazby a ceny nemovitostí se zhroutily, taková opatření vyvolala krizi likvidity.
Negativní šok pro ekonomická očekávání by mohl přimět držitele vkladů u banky nebo bank k náhlým, velkým výběrům, ne-li celých účtů. To může být způsobeno obavami o stabilitu konkrétní instituce nebo širšími ekonomickými vlivy. Držitel účtu může spatřovat potřebu mít hotovost v ruce okamžitě, třeba v případě obav z rozsáhlých hospodářských poklesů. Taková aktivita může způsobit, že banky budou mít nedostatek hotovosti a nebudou schopny pokrýt všechny registrované účty.