Pravidlo “uptick rule” se vztahuje na omezení obchodování, které zakazovalo krátký prodej cenných papírů s výjimkou případů “uptick rule”. Aby bylo pravidlo splněno, musí být krátký prodej buď za cenu vyšší než poslední obchodovaná cena cenného papíru, nebo za poslední obchodovanou cenu, pokud byla tato cena vyšší než cena v předchozím obchodu.
Americká Komise pro cenné papíry (SEC) toto pravidlo definovala a shrnula:
“Pravidlo 10a-1(a)(1) stanovilo, že až na určité výjimky lze kótovaný cenný papír prodat nakrátko (A) za cenu vyšší než cena, za kterou byl uskutečněn bezprostředně předcházející prodej (plus tick), nebo (B) za cenu posledního prodeje, pokud je vyšší než poslední odlišná cena (nula plus tick). Prodej na krátko nebyl povolen na mínus tick nebo nula mínus tick, až na úzké výjimky.”
Toto pravidlo vstoupilo v platnost v roce 1938 a bylo zrušeno, když v roce 2007 vstoupilo v platnost pravidlo 201 nařízení SHO. V roce 2009 se o znovuzavedení pravidla uptick široce diskutovalo a návrhy na podobu jeho znovuzavedení ze strany Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) se dostaly do veřejného připomínkového řízení dne 8. 4. 2009. Upravená podoba pravidla byla přijata 24. 2. 2010.
V roce 1938 přijala [americká Komise pro cenné papíry a burzy] (SEC) pravidlo uptick, formálně známé jako pravidlo 10a-1, poté, co provedla šetření účinků koncentrovaného krátkého prodeje během zlomu na trhu v roce 1937. Původní pravidlo bylo zavedeno v době, kdy byl komisařem SEC Joseph P. Kennedy starší.
V roce 1994 přijaly NASD a Nasdaq vlastní testy cen krátkých prodejů, známé jako pravidlo NASD 3350, založené na poslední nabídce, nikoli na posledním oznámeném prodeji.
V roce 1978 byl účel pravidla uptick popsán ve standardním textu: “K nápravě nerovností, které se vyskytovaly na burzách před rokem 1934, zavedla SEC pravidla 10a-1 a 10a-2. V té době nebylo neobvyklé, že se objevily skupiny spekulantů, kteří sdružovali svůj kapitál a prodávali nakrátko pouze za účelem snížení ceny akcií určitého cenného papíru na úroveň, kdy by akcionáři zpanikařili a zbavili se svých plně vlastněných akcií. To následně způsobilo ještě větší pokles hodnoty.”
Opatření SEC zahájená v roce 2004, která vedla ke zrušení pravidla uptick[]
“V roce 2004 Komise zahájila roční pilotní projekt, který odstranil omezení cenového testu krátkého prodeje přibližně u třetiny největších akcií. Účelem pilotního projektu bylo prozkoumat, jak odstranění těchto omezení cenového testu krátkého prodeje ovlivnilo trh s těmito cennými papíry.
Během tohoto pilotního projektu byly zveřejněny údaje o krátkých prodejích, aby veřejnost a pracovníci Komise mohli studovat dopady zrušení omezení cenového testu krátkých prodejů. Výzkumní pracovníci třetích stran analyzovali veřejně dostupné údaje a své závěry prezentovali na veřejné diskusi u kulatého stolu v září 2006. Zaměstnanci Komise také rozsáhle zkoumali pilotní údaje a své závěry zpřístupnili v září 2006 v podobě návrhu a v únoru 2007 v konečné podobě.
V době, kdy SEC v roce 2007 jednala, se na značný počet cenných papírů vztahovaly dva různé typy cenových testů. Test “nabídky” na burze Nasdaq, založený na národní nejlepší nabídce, se v roce 2005 vztahoval na přibližně 2 900 cenných papírů Nasdaq (nebo 44 milionů krátkých prodejů). Dřívější test SEC “uptick” (dřívější pravidlo 10a-1), založený na poslední prodejní ceně, zahrnoval přibližně 4 000 cenných papírů kótovaných na burze (nebo 68 milionů krátkých prodejů).”
Zrušení pravidla uptick[]
Komise SEC zrušila pravidlo uptick 6. července 2007. Komise pro cenné papíry a burzy dospěla na základě výše uvedené studie k následujícím závěrům: “Z těchto analýz a kulatého stolu vyplynulo, že Komise by měla zrušit omezení cenového testu, protože mírně snižují likviditu a nezdá se, že by byly nezbytné k zabránění manipulaci. Empirické důkazy navíc neposkytly silnou podporu pro rozšíření cenového testu na malé nebo málo obchodované cenné papíry, které v současné době nepodléhají cenovému testu.”
V komentáři ke zrušení pravidla uptick rule týdeník The Economist uvedl, že “prodejci krátkých pozic tvrdí, že [bylo] do značné míry symbolické a zůstává v platnosti pouze na několika velkých světových burzách”.
27. srpna 2007 vyšel v deníku New York Times článek o Muriel Siebertové, bývalé bankovní inspektorce státu New York, “veteránce Wall Street a finanční mudrlantce”, která se v roce 1967 stala první ženou na newyorské burze. V tomto článku vyjádřila vážné obavy z volatility trhu: “Takovou volatilitu jsme ještě nezažili. Sledujeme, jak se píše historie.” Siebertová poukázala na pravidlo uptick rule a řekla: “S.E.C. zrušila pravidlo krátkého prodeje, a když trhy klesaly, institucionální investoři do akcií prostě bušili, protože nepotřebovali uptick rule.”
28. března 2008 Jim Cramer z CNBC vyjádřil názor, že neexistence pravidla uptick dnes poškozuje akciový trh. Tvrdil, že znovuzavedení pravidla uptick by pomohlo stabilizovat bankovní sektor.
3. července 2008 poradenská společnost Wachtell, Lipton, Rosen & Katz, která se zabývá fúzemi a akvizicemi, uvedla, že prodej nakrátko dosáhl rekordní úrovně, a požádala Komisi pro cenné papíry a burzy, aby přijala naléhavá opatření a obnovila 70 let staré pravidlo uptick rule. Dne 20. listopadu 2008 svou výzvu obnovili a uvedli: “Rozhodné kroky nemohou čekat na … nového předsedu Komise pro cenné papíry. … Zítřek už není. Neobnovení pravidla upticku je nepřijatelné.”
Dne 16. července 2008 představili kongresman Gary Ackerman (D-NY), kongresmanka Carolyn Maloney (D-NY) a kongresman Mike Capuano (D-MA) návrh zákona H.R. 6517, “A bill to require the Securities and Exchange Commission to reinstate the uptick rule on short sales of securities”.
18. září 2008 prohlásil kandidát na prezidenta a senátor John McCain (R-AZ), že Komise pro cenné papíry a burzy umožnila, aby se z našich trhů stalo “kasino”. McCain kritizoval SEC a jejího předsedu za zrušení pravidla uptick rule.
Dne 6. října 2008 Erik Sirri, ředitel odboru pro obchodování a trhy Komise pro cenné papíry, uvedl, že Komise pro cenné papíry a burzy zvažuje návrat k pravidlu uptick, a prohlásil: “Je to něco, o čem jsme mluvili, a možná to bude něco, co skutečně uděláme.”
Dne 17. října 2008 newyorská burza oznámila, že 85 % jejích členů se vyslovilo pro obnovení pravidla uptick s dominantním důvodem “pomoci nastolit důvěru v trh”.
Dne 18. listopadu 2008 zveřejnil deník Wall Street Journal článek Roberta Pozena a Yaneera Bar-Yama, ve kterém popisují analýzu rozdílů mezi regulovanými a neregulovanými akciemi během pilotního programu SEC. Pomocí analýzy, o níž tvrdili, že je komplexnější než původní studie SEC, ukázali, že neregulované akcie mají nižší výnosy, přičemž rozdíl je statisticky i ekonomicky významný. Rovněž uvedli, že dvakrát více akcií zaznamenalo více než 40% pokles v odpovídajících 12měsíčních obdobích před a po zrušení.
Dne 20. ledna 2009 obdržel Ackerman dopis od předsedy Coxe, který napsal v den, kdy opustil SEC, a v němž Cox uvedl, že podporuje obnovení pravidla uptick. V dopise se uvádí: “Zajímal jsem se o návrh aktualizovaného pravidla uptick. Jak však víte, SEC je pětičlenná komise. V průběhu roku 2008 se nenašla většina, která by měla zájem přehodnotit rozhodnutí z roku 2007 o zrušení pravidla uptick rule nebo navrhnout jeho modernizovanou variantu. Upřímně doufám, že komise bude v příštím roce pokračovat v přehodnocování této otázky ve světle mimořádných událostí na trhu v posledních několika měsících s cílem zavést modernizovanou verzi pravidla uptick rule.”
Dne 25. února 2009 předseda Federálního rezervního systému Ben Bernanke ve výpovědi před Výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů prohlásil, že je nakloněn tomu, aby Komise pro cenné papíry a burzy prověřila obnovení pravidla uptick.
Dne 10. března 2009 SEC a kongresman Barney Frank (D-MA), předseda Výboru pro finanční služby, oznámili plány na obnovení pravidla uptick. Frank vyjádřil naději, že bude obnoveno do jednoho měsíce.
V článku z New England Complex Systems Institute se tvrdí, že se jim podařilo najít důkazy, které naznačují, že finanční krize v roce 2008 byla vyvolána manipulací s trhem ze strany prodejců krátkých pozic proti Citigroup, která se uskutečnila koncem roku 2007. Pravidlo uptick rule bylo zrušeno v červenci 2007 a údajný medvědí nájezd se uskutečnil v listopadu 2007.
Návrhy na obnovení pravidla uptick[]
Dne 8. dubna 2009 SEC odhlasovala, že požádá veřejnost o vyjádření k následujícím návrhům na obnovení určité formy pravidla uptick.
Komise pro cenné papíry a burzy zveřejnila 273stránkový text návrhů 17. dubna 2009. Lhůta pro podání připomínek skončila 19. června 2009.
Trvalý přístup pro celý trh:
Dočasný přístup zaměřený na bezpečnost:
Přijetí alternativního pravidla pro zvýšení ceny []
V Hongkongu tradičně neplatilo žádné pravidlo o zvýšení daně, což je situace popsaná v románu Jamese Clavella Noble House.
Po asijské finanční krizi v roce 1997 ho zavedli.
Účinnost pravidla[]
Gordon J. Alexander a Mark A. Peterson ve své akademické studii o pravidle uptick zjistili, že “pravidlo uptick negativně ovlivňuje kvalitu provádění příkazů k prodeji nakrátko, a to i v případě, že se akcie obchodují na rostoucích trzích. To je v rozporu s jedním ze tří deklarovaných cílů pravidla, tj. umožnit relativně neomezený krátký prodej, když akcie firmy rostou, aby pravidlo neovlivňovalo zjišťování cen v těchto obdobích.”
Karl B. Diether, Kuan-Hui Lee a Ingrid M. Werner ve své studii uvedli: “Z výsledků vyplývá, že vliv cenových testů na kvalitu trhu lze z velké části přičíst především narušení toku objednávek, které cenové testy způsobily. Proto se domníváme, že cenové testy lze bezpečně pozastavit natrvalo.”
Jedna empirická studie nezjistila statisticky významnou souvislost mezi pravidlem uptick a mírou poklesu cen.
Studie Alexandera a Petersona z roku 2006 nezjistila žádné podstatné rozdíly mezi akciemi, na které se pravidlo vztahuje, a těmi, na které se nevztahuje.
Trh sice zaznamenal krátký vzestupný trend, když pravidlo poprvé vstoupilo v platnost v únoru 1938, ale nakonec pokračoval v rozsáhlém poklesu, který začal v roce 1937 – ačkoli skutečnost, že trh trpí krátkodobým poklesem, nemusí nutně znamenat, že pravidlo je neúčinné při přispívání k dlouhodobé důvěře trhu.