Sekundární trh, nazývaný také následný trh, je finanční trh, na kterém se nakupují a prodávají dříve vydané finanční nástroje, jako jsou akcie, dluhopisy, opce a futures. Další časté použití výrazu “sekundární trh” se týká úvěrů, které hypoteční banka prodává investorům, jako jsou Fannie Mae a Freddie Mac.
Termín “sekundární trh” se používá také pro označení trhu s jakýmkoli použitým zbožím nebo aktivy nebo alternativního využití existujícího výrobku nebo aktiva, kde zákaznická základna je druhým trhem (například kukuřice se tradičně používá především pro výrobu potravin a surovin, ale “druhý” nebo “třetí” trh se vyvinul pro využití při výrobě etanolu).
Při primárních emisích cenných papírů nebo finančních nástrojů neboli na primárním trhu investoři nakupují tyto cenné papíry přímo od emitentů, jako jsou podniky vydávající akcie v rámci IPO nebo soukromého umístění, nebo přímo od federální vlády v případě státních dluhopisů. Po prvotní emisi mohou investoři nakupovat od jiných investorů na sekundárním trhu.
Sekundární trh s různými aktivy může být různý, od úvěrů po akcie, od roztříštěného po centralizovaný a od nelikvidního po velmi likvidní. Nejviditelnějším příkladem likvidních sekundárních trhů jsou hlavní burzy cenných papírů – v tomto případě akcií veřejně obchodovaných společností. Burzy jako New York Stock Exchange, London Stock Exchange a Nasdaq poskytují centralizovaný, likvidní sekundární trh pro investory, kteří vlastní akcie obchodované na těchto burzách. Většina dluhopisů a strukturovaných produktů se obchoduje “přes pult” nebo telefonicky na oddělení dluhopisů makléře-dealera. Úvěry se někdy obchodují online prostřednictvím burzy úvěrů.
Na sekundárním trhu jsou cenné papíry prodávány a převáděny z jednoho investora nebo spekulanta na druhého. Proto je důležité, aby byl sekundární trh vysoce likvidní (původně bylo jediným způsobem, jak tuto likviditu vytvořit, pravidelné setkávání investorů a spekulantů na pevném místě; tak vznikly burzy cenných papírů, viz Historie burzy cenných papírů). Obecně platí, že čím větší počet investorů se účastní daného trhu a čím větší je jeho centralizace, tím je trh likvidnější.
Sekundární trhy v zásadě spojují preferenci likvidity investora (tj. přání investora nevázat své peníze na dlouhou dobu pro případ, že by je investor potřeboval k řešení nepředvídaných okolností) s preferencí uživatele kapitálu, který chce mít možnost využívat kapitál po delší dobu.
Přesná cena akcie efektivněji alokuje omezený kapitál, když jsou nové projekty financovány prostřednictvím nové nabídky na primárním trhu, ale přesnost může mít význam i na sekundárním trhu, protože: Přesnost ceny může snížit náklady managementu a učinit nepřátelské převzetí méně riskantním, a tím přesunout kapitál do rukou lepších manažerů, a 2) přesná cena akcie napomáhá efektivní alokaci dluhového financování, ať už jde o nabídku dluhu nebo institucionální půjčky.
Tento termín se může vztahovat i na trhy s jinými hodnotami než s cennými papíry. Například možnost nakupovat a prodávat duševní vlastnictví, jako jsou patenty nebo práva k hudebním skladbám, se považuje za sekundární trh, protože umožňuje vlastníkovi volně přeprodávat majetkové nároky vydané vládou. Podobně lze říci, že sekundární trhy existují i v některých kontextech nemovitostí (např. vlastnické podíly na rekreačních domech s časovým sdílením se kupují a prodávají mimo oficiální burzu zřízenou emitenty časového sdílení). Ty mají velmi podobné funkce jako sekundární trhy s akciemi a dluhopisy, neboť umožňují spekulace, poskytují likviditu a financování prostřednictvím sekuritizace1) , aby usnadnily likviditu obchodovatelnosti dlouhodobého nástroje. 2) Poskytovat okamžité ocenění cenných papírů způsobené změnami v prostředí.
Soukromé sekundární trhy
Částečně v důsledku zvýšené povinnosti dodržování předpisů a podávání zpráv, kterou zavedl Sarbanes-Oxleyho zákon z roku 2002, začaly vznikat soukromé sekundární trhy, jako je SecondMarket. Tyto trhy jsou obecně dostupné pouze institucionálním nebo akreditovaným investorům a umožňují obchodování s neregistrovanými cennými papíry a cennými papíry soukromých společností.
V oblasti soukromého kapitálu se sekundárním trhem (často také nazývaným sekundární kapitálové fondy nebo sekundární fondy) rozumí nákup a prodej již existujících závazků investorů vůči soukromým kapitálovým fondům. Prodejci investic soukromého kapitálu prodávají nejen investice do fondu, ale také své zbývající nefinancované závazky vůči fondům.