Valdosaurus (“Weald Lizard”) je rod dvounohého býložravého iguanodont ornithopodního dinosaura, který se vyskytuje na ostrově Wight a jinde v Anglii. Žil v období rané křídy.
V devatenáctém století shromáždil reverend William Darwin Fox poblíž Cowleaze Chine na jihozápadním pobřeží ostrova Wight dvě malé stehenní kosti. V roce 1868 nesprávně naznačil, že mohly pocházet od stejného jedince, který byl v roce 1848 odhalen pro Gideona Mantella jako fosilie Iguanodona a který byl v roce 1869 pojmenován jako nový rod Hypsilophodon. Bez ohledu na to, obě femory, které byly součástí sbírky Britského přírodovědného muzea jako exempláře BMNH R184 a BMNH R185, byly běžně označovány jako druhý rod.
Nicméně v roce 1975 je Peter Galton pojmenoval jako nový druh Dryosaura: Dryosaurus canaliculatus. Specifický název znamená v latině „s malým kanálem“, odkazuje na odlišnou rýhu mezi kondyly spodní stehenní kosti. V roce 1977 pro ně Galton pojmenoval nový rod: Valdosaurus, název je odvozen z latinského Valdus, „Wealden“, což je odkaz na Wealdenovu skupinu. Její typový druh, D. canaliculatus, byl tak přejmenován na V. canaliculatus. Druhý druh, V. nigeriensis, popsali Galton a Philippe Taquet z mladších hornin z Nigeru v roce 1982; ten byl od té doby převeden do vlastního rodu, Elrhazosaurus.
Distribuce a materiál
Pojmenování blízkého evropského příbuzného americké formy Dryosaurus vedlo k tomu, že většina fosilního materiálu dryosaurů v Evropě byla označována jako Valdosaurus. Valdosaurus byl považován za přítomen nejen v Anglii (Wessexovo souvrství ostrova Wight a ložisek Hastings v Západním Sussexu), ale také v Rumunsku (Cornet Bauxite z Bihoru) a ve Španělsku. Tyto skalní útvary byly uloženy mezi Berriasianovým a Barremianovým stádiem, přibližně před 145 až 125 miliony let. V. canaliculatus by pak byl znám ze stehenních kostí, rozsáhlých dodatečných postkraniálních prvků, částečných dolních čelistí a zubů.