Deprecated: File registration.php is deprecated since version 3.1.0 with no alternative available. This file no longer needs to be included. in /home/html/jardakral.savana-hosting.cz/public_html/menstruacni-pomucky.cz/wp-includes/functions.php on line 6031
Zahraniční dluh - Magazín MP.cz

Zahraniční dluh

Co je zahraniční dluh?

Zahraniční dluh jsou peníze, které si půjčí vláda, korporace nebo soukromá domácnost od vlády nebo soukromých věřitelů jiné země. Zahrnuje také závazky vůči mezinárodním organizacím, jako je Světová banka, Asijská rozvojová banka (ADB) a Mezinárodní měnový fond (MMF). Celkový zahraniční dluh může být kombinací krátkodobých a dlouhodobých závazků.

Zahraniční dluh, známý také jako vnější dluh, v posledních desetiletích vytrvale roste, což má v některých zemích přijímajících půjčky nevítané vedlejší účinky. Patří mezi ně pomalejší hospodářský růst, zejména v nízkopříjmových zemích, ale i ochromující dluhové krize, chaos na finančních trzích, a dokonce i vedlejší účinky, jako je nárůst porušování lidských práv.

Klíčové způsoby

Pochopení zahraničního dluhu

Vláda nebo korporace si mohou půjčit od zahraničního věřitele z řady důvodů. Jednak místní dluhové trhy nemusí být dostatečně hluboké, aby uspokojily jejich výpůjční potřeby, zejména v rozvojových zemích. Nebo zahraniční věřitelé mohou jednoduše nabídnout atraktivnější podmínky. Zejména pro nízkopříjmové země je půjčka od mezinárodních organizací, jako je Světová banka, základní možností, protože může poskytnout finance, kterých by jinak nemusela být schopna dosáhnout, za atraktivní sazby a s flexibilními splátkovými kalendáři.

Dopad rostoucího zahraničního dluhu

Nadměrná úroveň zahraničního dluhu může brzdit schopnost zemí investovat do své ekonomické budoucnosti – ať už jde o infrastrukturu, vzdělání nebo zdravotní péči – protože jejich omezené příjmy jdou na obsluhu jejich půjček. To maří dlouhodobý hospodářský růst.

Špatné řízení dluhu v kombinaci s šoky, jako je propad cen komodit nebo prudké hospodářské zpomalení, může také vyvolat dluhovou krizi. Ta se často ještě zhoršuje, protože zahraniční dluh je obvykle denominován v měně země věřitele, nikoli dlužníka. To znamená, že pokud měna v zemi přijímající půjčku oslabí, je o to těžší tyto dluhy splácet.

ČTĚTE:   Obranná zásoba

Vysoká úroveň zahraničního dluhu přispěla k jedněm z nejhorších hospodářských krizí v posledních desetiletích, včetně asijské finanční krize a, alespoň v případě Řecka a Portugalska, dluhové krize eurozóny.

Čekání na další krizi

Podle jednoho odhadu se objem peněz, které vlády rozvojových zemí vyplácejí na zahraniční dluh, v letech 2010 až 2018 téměř zdvojnásobil, a to v procentech vládních příjmů. Mimořádně nízké úrokové sazby zavedené od globální finanční krize v roce 2008 usnadnily vládám, firmám i spotřebitelům přijímání vyšších úrovní dluhu. A vzhledem k tomu, že se kvůli šíření nového koronaviru rozvíjí prudký globální hospodářský pokles, zdá se, že v nepříliš vzdálené budoucnosti se v jedné či více zemích pravděpodobně objeví ničivá dluhová krize.

Lidské náklady na vysoký zahraniční dluh