Cerrejonisuchus je vyhynulý rod dyrosauridních krokodylomorfů. Je známý z úplné lebky a dolní čelisti ze souvrství Cerrejón v severovýchodní Kolumbii, které je ve stáří paleocénu. Vzorky patřící Cerrejonisuchusovi a několika dalším dyrosauridům byly nalezeny z otevřeného uhelného dolu Cerrejón v La Guajiře. Délka rostra je pouze 54-59% celkové délky lebky, což činí rypák Cerrejonisuchus nejkratším ze všech dyrosauridů.
Při odhadované délce 1,22 metru (4,0 ft) až 2,22 metru (7,3 ft) byl Cerrejonisuchus na dyrosaura malý. Tento odhad velikosti je založen na délce hřbetní lebky exemplářů UF/IGM 29 a UF/IGM 31. Cerrejonisuchus má nejkratší délku těla ze všech známých dyrosaurů, mnohem menší než u nejdelšího dyrosaura, Phosphatosaurus gavialoides, který měl délku 7,22 metru (23,7 ft) až 8,05 metru (26,4 ft).
V současnosti jsou jedinými známými exempláři Cerrejonisuchus UF/IGM 29 (typový exemplář), UF/IGM 30, UF/IGM 31 a UF/IGM 32. Předpokládá se, že z nich UF/IGM 29 a UF/IGM 31 představují plně zralé jedince, zatímco UF/IGM 32 představují méně zralé jedince. U UF/IGM 31 jsou neurocentrální stehy předních hřbetních obratlů uzavřeny, což svědčí o morfologické zralosti. Přítomnost dobře vyvinutých osteodermů je navíc pravděpodobně známkou toho, že zvíře bylo dospělé, protože u živých krokodýlů osteodermy začínají s kalcifikací po 1 roce a dorůstají do kloubového tvaru s jinými osteodermy, aby v dospělosti vytvořily kožní štít. Také stehy, které oddělují kosti lebeční u obou exemplářů, jsou plně srostlé, což naznačuje, že jedinci dosáhli pozdního ontogenního stádia. Naopak UF/IGM 32 má nepoužívaný nosní steh, což naznačuje, že byl méně zralý než ostatní jedinci. UF/IGM 32 je také znatelně menší než ostatní vzorky.
V poměru k celé délce lebky je výčnělek Cerrejonisuchus nejkratší ze všech dyrosauridů. Spolu s Chenanisuchusem jsou jedinými dyrosauridy s krátkým čenichem. Čenich Cerrejonisuchus je úzký a konzistentní v šířce od vnějších narů, neboli nozdrových otvorů, až po očnice, neboli oční důlky. Okraj čenichu, na rozdíl od mnoha dyrosauridů s dlouhým čenichem, je spíše hladký než ověšený. „Festooned“ odkazuje na boční vlnění v maxilách a premaxilách, které se tvoří kolem zubních důlků, neboli alveol. Vnější nary jsou umístěny extrémně anteriorně na samém konci čenichu. Oběžné dráhy jsou orientovány anterodorsky, směřují vzhůru a mírně dopředu. Zuby Cerrejonisuchus jsou obecně homodontní, i když třetí maxilární zub je zvětšený a čtvrtý je o něco menší než ostatní. Jsou kuželovité, labiolingválně stlačené, každý má relativně zaoblený vrchol. Karianie, neboli okraje zubů, jsou silně vyvinuté jak vpředu, tak vzadu. Předaxilární zuby jsou obecně tenčí a delší než čelistní zuby. Stejně jako Chenanisuchus, i Cerrejonisuchus viditelně postrádá rýhy na povrchu zubů. Na rozdíl od mnoha jiných dyrosauridů, včetně Dyrosaurus maghribensis, Atlantosuchus coupatezi, Guarinisuchus munizi, Phosphatosaurus gavialoides a Sokotosuchus ianwilsoni, nejsou zuby Cerrejonisuchus zakřivené.
Fylogenetická analýza dyrosauridů provedená Hastingsem a spol. (2010) umístila Cerrejonisuchus relativně bazálně do kladu dyrosaurů mezi Phosphatosaurus gavialoides a Arambourgisuchus khouribgaensis. Nebylo zjištěno, že by Cerrejonisuchus byl úzce příbuzný s jiným dyrosaurem Chenanisuchusem s krátkým rypákem, který byl umístěn do základny kladu. Ačkoli by se dalo očekávat, že Chenanisuchus a Cerrejonisuchus jsou úzce příbuzní, protože jsou jedinými dyrosauridy s krátkým rypákem, výsledky analýzy ukazují, že samotné proporce rypáku nesvědčí o fylogenetické příbuznosti u dyrosaurů.
Níže je kladogram z Hastings et al. (2010) ukazuje fylogenetický vztah Cerrejonisuchus v rámci Dyrosauridae: